Stravování představuje jednu z nejzákladnějších lidských potřeb. Již prenatální období a životní styl matky mají zásadní vliv na vývoj budoucího potomka. V raném věku hrají rodiče klíčovou roli ve formování stravovacích návyků svých dětí. Není nutné se omezovat extrémními dietami, ale střídmost a uvědomělý přístup ke stravování jsou nezbytné. Dále je potřeba stravování posuzovat jako celkovou skládačku celého dne.
Doba, kdy jsme museli vynaložit značné úsilí k získání potravy, je dávno pryč. Dnes stačí několik kliknutí a jídlo je nám snadno dostupné. Podobně jako se vyvíjí společnost a výchova dětí, mění se i naše stravovací návyky. Klíčem je osobní odpovědnost, která se následně přenáší na děti a další osoby, které ovlivňujeme.
Doplňky stravy mohou být užitečné, ale pokud nemáme pod kontrolou základní stravovací návyky – snídani, oběd a večeři – jsou to vyhozené peníze.
U mladých sportovců je pak zejména důležité zajistit dostatečný příjem energie pro pokrytí vysokého energetického výdeje spojeného s tréninkem a růstem. Pokud si nastavíme pravidelné stravování během dne: snídaně, dopolední svačina, kvalitní oběd, odpolední svačina a večeře, mělo by to být dostačující. I trávicí systém potřebuje čas na “odpočinek”, během něhož vstřebává živiny z přijaté stravy.
Co by měl obsahovat zdravý jídelníček? Obecně platí, že bychom měli preferovat co nejméně zpracované potraviny. Návyky získané v raném dětství (1–5 let) mají dlouhodobý vliv na zdraví, podobně jako pohybová aktivita. Navíc životní styl matky má zásadní vliv na dítě, včetně genetického přenosu fyziologických parametrů, který je ve větší míře podmíněný matkou.
Sacharidy versus sladkosti - to je oč tu běží
Častou chybou je zaměňování sacharidů se sladkostmi. Sladkosti a slazené nápoje způsobují rychlý nárůst hladiny cukru v krvi, což vytváří v těle toxické prostředí. To má negativní dopady na zdraví potažmo na sportovní výkonnost a celkový přínos tréninku. Sacharidy jsou v jídelníčku nezbytné, ale je třeba upřednostňovat komplexní zdroje, jako jsou např. ovesné vločky, rýže, těstoviny, celozrnné pečivo, brambory a ovoce. Čímž vůbec nechci říci, že bychom se měli úplně vyhnout sladkostem. Zakázané ovoce většinou chutná nejvíce. Některé nápoje a produkty jsou však přesto vyloženě nevhodné.
Inspirace z Norska: "Lørdagsgodt" (sobotní sladkosti)
Norsko je často vnímáno jako země zdravého životního stylu a sportu. Norové si zakládají na pevných základech: snídani, obědu, večeři a dostatečném příjmu vody. Oběd je často studený, např. celozrnné pečivo se sýrem nebo šunkou a zeleninou. Večeře, podávaná kolem páté až šesté hodiny, je obvykle teplá. Sportovně aktivní rodiny často konzumují druhou večeři po tréninku. Norové ale také spořádají enormní množství pizzy, párků a tacca. Mají mnohem aktivnější běžné dny a zároveň celková skladba potravin je prostě zdravá. Zajímavý je norský přístup ke sladkostem. Konzumace sladkostí je omezena na sobotu, kdy si děti mohou dopřát větší množství. Tato tradice, známá jako "lørdagsgodt", učí děti regulovat konzumaci sladkostí a vnímat je jako “výjimečnou” událost.
Cesta k vyváženému přístupu ke stravování
Extrémní omezování ani naprostá absence pravidel nejsou dlouhodobě udržitelné. Rozumná a vyvážená strava, skládající se ze tří hlavních jídel a svačin, doplněná o adekvátní pohybovou aktivitu, je klíčem ke zdravému životnímu stylu. Důležitý je poměr a četnost konzumace prospěšných potravin a nápojů oproti produktům, které nám nejsou kromě podbízivé reklamy a chuti ničím přínosné.
